Japonsko 2019
Loni jsem si začal pozvolna plánovat splnění největšího cestovatelského snu a letos v únoru se vše opravdu vyplnily – odletěl jsem na týden do Japonska. Na následujících řádcích jsem se pokusil sepsat pár dojmů, pokud si chcete ale prohlédnout pouze fotografie, pokračujte přímo do galerie klikem níže ▼
Pro cestu jsem si zvolil polské aerolinky LOT, které nabízeli příjemnou kombinaci ceny a doby letu. Z Prahy jsem nejprve vyrazil do Varšavy, kde jsem následně přestoupil na linku do Tokia. V letadle se mi na pár hodin podařilo usnout, takže přibližně dvanáctihodinový let utekl překvapivě rychle. Přestože jsem ve Varšavě nastupoval do letadla ve 14. hodin, díky časovému posunu o 8 hodin dopředu jsem se na letišti u města Narita (cca 50 min vlakem od Tokia) ocitl po deváté ráno a měl tak před sebou celý den.
Trochu jsem měl z takové cesty obavy, vždy jsem směřoval spíše do klasických zemí západní Evropy a nejdále na Východ jsem byl v Budapešti… Ukázalo se ale, ze obavy to byly naprosto liché. Z domova sice například systém hromadné dopravy v Tokiu vypadal naprosto nepochopitelně, na místě jsem se v něm ale za relativně krátkou dobu začal obstojně orientovat. A když náhodou bylo opravdu potřeba, stačilo se kdykoli zeptat. Lidé ve službách (často ale i běžní lidé na ulici) jsou v Japonsku vždy ochotní pomoci, přestože perfektní angličtinou zrovna nevládnou (ostatně já taky ne 😅). Všechno dnes navíc usnadňuje mobil s mapami, jízdními rady, překladačem atd., takže odpadá značná část potenciálního stresu.
Vzhledem k pouze týdenní dovolené jsem neměl ambice cestovat křížem krážem po japonských ostrovech, zaměřil jsem se na tradiční osu Tokio – Kjóto – Osaka a okolí. Tato místa jsou natolik odlišná, že i když by se v Japonsku bez mrknutí oka dal strávit měsíc cestováním, poskytnou rozmanitou představu o Japonsku i během několika dnů. Zároveň jsou tato města propojena rychlými vlakovým spoji shinkanzen, což příjemně zkrachovalo dobu při přejezdech.
První, co mě po příletu hned zaujalo, byly všude přítomné a pro středoevropana značně nepochopitelné reklamy. Díky malovanému písmu ale vesměs vypadají jako umění.
Hned o další silný dojem se postarali lidé – bylo jich opravdu hodně, jakože fakt moc! I turistů na to, že zdaleka jsem necestoval v hlavní sezóně, bylo značné množství. S počtem lidí souvisí i až bizardně velké množství pracovních pozic. Lidé často zastávají pozici ukazatele, u každé práce na silnici stojí policista a dbá na bezpečnost a zatím nejlepší byl člen ostrahy na hradě Himeji, kde vám po zdolání několika pater a strmých schodů ztleská se slovy: “Well done Sir, you made it.” 😋
Musím se také zastavit u vlaků. Jasně, ví se že japonské vlaky jsou přesné, ale zažít to na vlastní kůži je impozantní. Jednou vyjížděl vlak kvůli nějakému problému o pár minut později, proběhla omluva a na druhé stanici byl zase podle jízdního řádu… Pohodlí v shinkansenu je 🔝(a to jsem nejezdil první třídou), tolik místa pro nohy jsem nikde nezažil. Když si před sebe dáte příruční kufr, stejně bude sezení pohodlné.
Jídlo – Moje závislost! Jestli mi kvůli něčemu vadí, že jsem měl na celé dobrodružství jen jeden týden, tak protože nestihl vyzkoušet ani zlomek z nejrůznějších jídel. Nejvíc jsem si oblíbil malé Ramen shopy, před kterými často musíte vystát dlouhou frontu, ale za čekání jste vždy odměněni specifickou polévkou, která potěší všechny chuťové buňky. Kapitolou samou pro sebe jsou trhy, například populární rybí trh Tsukiji Market – čerstvé ryby, ústřice, chobotnice a další nespočet druhů, vše samozřejmě krásně čerstvé.
Architektura – kombinace moderních budov, někdy dost extravagantních, kombinovaných s tradičními chrámy, malými domky… To vše utváří jedinečnou atmosféru místa. Samozřejmě v Tokiu jsou i mrakodrapy, hodně mrakodrapů. Do toho parky, schované zenové zahrádku…. Stále je na co se dívat.
Kapitolou samou pro sebe je technologická úroveň země. Jde o neuvěřitelnou kombinacoi budoucnosti a devadesátek 😋 Japonsko je jedním z technologických lídrů světa, ale při každém vstupu do metra nebo vlakového nádraží jsem musel lovit papírovou průkazku JR passu. Stejně tak v Japonsku stále vládne hotovost, ikdyž v Tokiu a Osace to není tak hrozné, jak se mohlo z informací zdát, hotely z Bookingu karty berou a je i dost obchodů, kde to také problém není. Ale fyzické peníze (a hlavně drobné) musíte mít u sebe stále.
Za týden v Japonsku se mi podařilo navštívit a vidět spoustu rozličných a zajímavých míst, přesto vím, že jsem ze země poznal jen malý zlomeček. Jen v samotném Tokiu bych si nyní uměl představit program minimálně na čtrnáct dní – důvod se brzy vrátit… 😉
