Den u rakouských jezer / Hallstatt a okolí
Letošní situace cestování moc nepřeje, přesto jsem si ale jeden krátký výlet za hranice neodpustil – doslova na pár hodin jsem vyrazil k rakouským jezerům. Plán byl jednoduchý, v pátek po práci vyrazit směr Hallstat, stihnout se před setměním projít po městě, krátce se vyspat a od brzkého rána v sobotu podívat se po jezerech v okolí. Níže jsem ke každému místu napsal pár vět, pokud si chcete ale prohlédnout pouze fotografie, pokračujte přímo do galerie klikem níže ▼
Cesta z Prahy byla bezproblémová a tak jsme v Hallstattu byli relativně brzy. Stihli jsme tak ještě pár posledních paprsků zapadajícího slunce na jinak šedivém nebi. V páteční podvečer bylo město už téměř bez lidí, povedlo se tak získat fotku prázdného náměstí atd.
Jedním z nejzajímavějších míst v Hallstatu je určitě nad střechami domů umístěný malý hřbitov, který je dokonale opečovávaný. Z už potemnělého města nás následně vyhnala bouřka, na nějaké noční potulování tak nebylo ani pomyšlení, místo toho jsme čas využili k pár hodinám spánku a přípravě na hlavní den.
Díky nevlídnému počasí a brzké hodině jsem i na nejznámějších „instagramových“ místech mohl nerušeně fotit úplně sám. Ráno v pět bohužel stále převládala oblačnost a z plánovaného focení východu slunce tak nic nebylo. Přesto se ale vyplatilo vzít foťák, nízko se převalující mraky vytvářely zajímavé scenérie a liduprázné město dotvářelo kouzelnou atmosféru.
Postupně se rozednívalo a město začalo ožívat. Na víkend se sem sjížděli návštěvníci, vzhledem ke korona krizi především Rakušané, ale bylo vidět i celkem hodně aut s českou značkou případně Němců. Po nějakém bloudění ulicemi v záplavě dalších turistů jsme v tuto dobu opravdu netoužili a zamířili nad město k vodopádům na říčce Valdbach.
Zde jsme se ocitli zase uplně sami, pouze projelo pár cyklistů. Soustava vodopádů je zde opravdu pestrá a je tedy na co se dívat. Navíc se v tu dobu začala trhat oblačnost a nás tak osvítili první paprsky slunce. Výhled směrem k hallstattskému jezeru od vodopádů pak můžu každému jen doporučit.
Před polednem jsme se vrátili do města k autu, kde už byla všechna parkoviště přeplněná, takže jsme rychle vyjeli pryč. Dalším cílem bylo jezero Gosausee. Toto výrazně výše položené jezero je sevřené horami a na jeho konci je již vidět Dachstainský masiv. Kolem jezera vede příjemná okružní cesta, my využili jen její část, protože jsme se opět chtěli přesunout dále.
Tím místem bylo městečkou Gößl mezi jezery Grundlsee a Toplitzsee. K Toplitzsee se lze dostat krátkou procházkou a odměnou je další z mnoha dechberoucích výhledů na klidné jezero obklopené horami. Během odpoledne už svítilo slunce naplno a my si tak užili nerušený relax na břehu Grundlsee. Tam bych si uměl nějakou delší chvíli představit. Nezdržovali jsme se zde ale zbytečně dlouho, protože posledním naplánovaným místem bylo Traunkirchen u jezera Traunsee a to ideálně při západu slunce, výměnou za ten chybějící východ.
Do městečka jsme dorazili tak akorát abychom zaparkovali, našli lokace pro focení a už během chvíle se začalo odehrávat galapředstavení. Dominantou Traunkirchenu je malý kostelík na skále nad jezerem, v pozadí s horou Traunstein, což je sám o sobě krásný pohled. Když se do nich ale opřelo zapadající slunce, byla to opravdu dechberoucí podívaná a skvělá tečka za dlouhým dnem.
Podél břehu jsme si prošli téměř celé městečko zatímco obloha hrála nejůznějšími barvami. Sednout si k vodě a dívat se na stále temnější oblohu bylo uklidňující a člověk zcela zapomněl na téměř 25 km v nohách, které jsme za den nachodili, přestože jsme se všude přesouvali autem. Po setmění už bohužel následoval pouze návrat k autu a téměř pětihodinová cesta zpátky domů.
Během jednoho dne jsme jen lehce okusili krásu této lokality, kde se dá strávit násobně více času a přesto se člověk nebude nudit. V rámci současného stavu jsem byl ale maximálně rád alespoň za tuto možnost a věřím, že příště už bude času víc. Seznam tipů kam v okolí rakouských Alp vyrazit mám stále přeplněný.