Navzdory sobotnímu šedivému počasí jsme vyrazil na chvíli do zoo abych vyzkoušel, jak na fotoaparátu Fuji fungují objektivy určené pro Canon připojené přes redukci Fringer smart adapter EF-FX PRO. Mám systém Canon, k tomu ale navíc malou Fuji X-E3, která se tak stala předmětem tohoto pokusu. Přes adaptér jsem v zoo zkoušel fotit se dvěma Canon objektivy – 24-70mm f/2,8 L II USM a 135mm f/2 L USM – a teleobjektivem Sigma 100-400mm f/5-6,3 DG OS HSM C.

Adaptér Fringer přenáší veškeré informace, takže funguje automatické ostření, přenos EXIF informací a pokud má objektiv stabilizaci, lze i ta použít. A jak se s takovouto sestavou fotilo v praxi? Vlastně lépe než jsem čekal. Platí to především o obou Canon objektivech, kde hlavně u verze 24-70mm nebylo téměř poznat, že není nasazen na fotoparátu téže značky. Rychlé a spolehlivé ostření, ostrost, vše bylo bez výhrad. U 135mm bylo vše podobné, jen pocitově ne tak 100% jak v případě kratšího zoomu. Vycházím ale pouze z krátké praktické zkoušky, nedělal jsem žádné sofistikovanější testy. Největší problém v použitelnosti představovala Sigma, ale pouze co se týká autofocusu. Ten byl totiž až nesnesitelně pomalý. Pokud se ale zaostřit podařilo, ostrost byla zcela bez výhrad. Pro hrátky s perspektivou při fotografování krajiny bude vše v naprostém pořádku, akčnější focení s tím ale pohodlné opravdu není.

X-E3 je opravdu malý fotoaparát bez pořádného gripu, což definuje jednu z hlavních nevýhod takovéto sestavy a tou je ergonomie. S velkými světelnými objektivy nebo teleobjektivy je sestava značně nevyvážená, vše musíte držet za objektiv položený v dlani, což komplikuje například ovládání zoomu či manuální doostřování. S pevným objektivem a automatickým ostřením tento problém samozřejmě odpadá. Přesto si dokážu představit, že nativní Canon objektivy budu na Fuji využívat častěji, ono mít k dispozici relativně levný po přepočtu 200mm objektiv se světelností f2 je víc než příjemné. Dlouhá Sigma už pro mě v tomto případě představovala spíš hříčku, zajímavou na vyzkoušení, ale v běžném použití si tuto kombinaci moc představit nedokážu. Vše by ale jistě dostalo nový úhel pohledu s většími a konstrukčně lépe řešenými Fuji fotoaparáty jako je X-T3 atd.

Níže naleznete pár fotografií pořízených touto sestavou. Včerejší focení bylo i takovým neplánovaným testem, jak si povede X-E3 v horších světelných podmínkách, ISO jsem prakticky stále nastavoval v rozmezí 3200 – 6400. Výsledkem je samozřejmě přítomný šum, ale pro mě velmi kultivovaný, fotografie stále působí ostře a na snímcích mi nevadí. Posuďte sami.